Pracovní sílu České republiky tvoří téměř ze tří procent lidé starší pětašedesáti let. Vysoké zastoupení mají senioři zejména ve zdravotnictví, kde jich pracuje téměř 16 tisíc, takže ČR v tomto ohledu bezmála dvojnásobně převyšuje průměr EU. Vyšší podíl lze podle analýzy projektu Evropa v datech najít už jen v Bulharsku a pobaltských zemích. Právě osoby starší či s oslabenou imunitou patří mezi nejvíce ohrožené koronavirem.
V českém zdravotnictví a sociálních službách jsou 4,3 % pracujících za věkovou hranicí pětašedesáti let, čímž se dostáváme na téměř dvojnásobek průměru EU. Jedním z důvodů vysokého věku zdravotníků může být i nedostatečný zájem o tato zaměstnání. „Vysoký podíl starších ročníků u profesí, jako jsou lékaři nebo učitelé, odráží nedostatečný počet absolventů, kteří jsou ochotni pracovat v daném zaměstnání za české mzdy,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Přitom právě pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách se s nemocemi, včetně těch rizikových pro starší osoby, setkávají denně.
Nejvíce zdravotníků v seniorském věku má Pobaltí
Česká republika přesto nedosahuje ani polovičního výsledku Estonska, které tabulku s téměř 10 % zdravotníků starších pětašedesáti let vede. „Vysoké zastoupení mají senioři ve zdravotnictví a sociálních službách ještě v Lotyšsku, Litvě a Bulharsku,“ doplňuje Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech, který vycházel z čísel Eurostatu. „Všechny evropské země se v nastalé situaci snaží zajistit dostatek ochranných prostředků pro své zdravotníky. Pomáhají jim v tom i společné nákupy na evropské úrovni,“ dodává.
Také mezi prodavači je mnoho seniorů
Do blízkého osobního kontaktu s mnoha zákazníky přicházejí denně také prodavači v obchodech, mezi nimiž rovněž pracuje část starší populace. Největší zastoupení mezi zaměstnanci velko- a maloobchodů starších 65 let mají v rámci Evropy opět v Estonsku, kde představují 4,3 % všech pracujících. V Česku tato skupina zastává „jen“ 2,4 % pracovní síly obchodního sektoru, stále se ale jedná o 14 700 Čechů. V obchodní sféře je však situace pětašedesátníků a starších obecně vyrovnaná napříč celou Evropou.
V případě řidičů a skladníků je věková skladba pracovníků v Česku a potažmo ve střední Evropě vyjma Německa mladší než ve zbytku EU. „Jen třetina českých řidičů a skladníků má za sebou padesátku, zatímco v Itálii se tento poměr blíží čtyřiceti procentům a v Německu ho dokonce přesahuje. Největší zastoupení pracovníků 50+ mají tato odvětví vedle Německa v Pobaltí, Skandinávii a Itálii. Starší řidiče a skladníky řada evropských zemí ani neeviduje, a tak se průměr těchto pracovníků v EU drží pod dvěma procenty,” říká Adéla Denková z Evropy v datech.
V Česku pracuje téměř 150 tisíc osob starších 65 let
Pětašedesátníci mají obecně největší zastoupení na celkové pracovní síle v již zmiňovaném Estonsku. Jedná se zde sice jen o 34 a půl tisíce seniorů, dohromady ale představují 5,2 % veškeré pracující populace. U nás dosahuje počet pracujících seniorů 147 tisíc. To poměrově vychází na 2,8 % všech pracujících, tedy těsný nadprůměr unijní sedmadvacítky. „Vzhledem k demografickému vývoji je logické, že se bude poptávka po starších ročnících postupně zvyšovat. V mnoha zemích Evropy včetně Česka totiž pracovní síla ve věku 15 až 65 let klesá. Předskokanem demografických změn je Japonsko. A tam v průzkumech třetina mileniálů říká, že bude pracovat až do smrti,” dodává David Navrátil z České spořitelny.
