Společnost GSK uvedla na český trh vakcínu Shingrix proti pásovému oparu
a postherpetickým neuralgiím. Jde o první a jedinou neživou adjuvovanou vakcínu proti pásovému oparu. Vakcína je speciálně navržená tak, aby zohlednila s věkem související pokles imunity proti varicella zoster viru. Je určena pro dospělou populaci ve věku 50 let a více a osoby ve věku 18 let a starší s omezenou funkcí imunitního systému, tedy ve zvýšeném riziku pásového oparu. Registrační klinické studie vakcíny Shingrix probíhaly i v České republice.
Pásový opar, latinsky herpes zoster, je virové onemocnění spojené s možnými dlouhodobými a závažnými zdravotními komplikacemi. Je způsoben reaktivací viru varicella zoster, stejného viru, který při tzv. primoinfekci způsobuje plané neštovice. „Varicella zoster virus patří k virům, které po prodělané primoinfekci organismus neopouštějí a přežívají v něm trvale,“ uvádí primářka Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. Riziku rozvoje pásového oparu je tedy vystaven každý, kdo většinou v dětství prodělal plané neštovice. Jak ukázal průzkum společnosti GSK, právě znalost této spojitosti mezi planými neštovicemi a pásovým oparem, a tedy povědomí o osobním riziku nemá více než 90 % dotazovaných ve věku 50+ let. A to i přesto, že většina těchto dospělých spící virus v těle již nosí. Promořenost virem varicella zoster dosahuje v České republice ve věkových skupinách 5–10 let 70–80 %, u starších věkových kategorií dokonce až 90 až 98 %.
Až 1 ze 3 lidí může v průběhu života prodělat pásový opar
V roce 2022 bylo v ČR hlášeno 3 344 případů pásového oparu. Jak uvádí primářka Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D., reálný výskyt tohoto infekčního onemocnění v populaci je ale značně vyšší: „Onemocnění je hlášeno do systému ISIN, hlavně hospitalizační případy. Osobně si myslím, že z ambulancí obvodních lékařů k pravidelnému hlášení nedochází, proto je zde velká podhlášenost.“ To potvrzují i data z průzkumu společnosti GSK, podle kterého se praktičtí lékaři dle vlastních odhadů v ordinacích setkávají nejčastěji až se dvěma případy pásového oparu měsíčně, průměrně pak se třemi případy za měsíc. Data z USA pak dále ukazují, že k reaktivaci viru varicella zoster a rozvoji pásového oparu může v průběhu života dojít až u 1 ze 3 lidí.
Kdy se virus znovu probudí
Hlavní příčinou reaktivace viru je pokles funkce imunitního systému související s věkem. Právě toto přirozené oslabování imunity vystavuje jedince zvýšenému riziku rozvoje pásového oparu bez ohledu na to, v jaké kondici se cítí.
„K výsevu většinou dochází u starších jedinců – seniorů ve věku 65 a více, u osob po závažném onemocnění například operační či onkologické léčbě. Může se však objevit i u osob mladších, bez komorbidit,“ uvádí primářka Lenka Petroušová.
K prudkému nárůstu výskytu onemocnění obecně dochází od 50 let věku. Mezi další rizikové skupiny patří především lidé po transplantaci kmenových buněk kostní dřeně, transplantaci orgánů, lidé žijící s HIV infekcí, pacienti s nádorovými onemocněními, roztroušenou sklerózou, lupénkou nebo například i s cukrovkou 2. typu. Riziko vzniku pásového oparu však u lidí nad 50 let věku zvyšuje například i prodělané onemocnění covid-19, a to až o 15 % do 6 měsíců od onemocnění a o 21 % ve stejném období v případě, že byl pacient s onemocněním covid-19 hospitalizován.
Nemusí se jednat o „pouhou“ vyrážku
Pásový opar se obvykle projevuje bolestivým výsevem puchýřů na kůži, který se objevuje typicky na jedné straně těla, obvykle v oblasti trupu. Může se však vyskytnout i jinde například na krku nebo v obličeji. Bolest vyvolaná pásovým oparem bývá charakterizována jako pálivá, bodavá, šlehavá nebo jako pocity elektrických výbojů. Tato bolest může být tak intenzivní a limitující, že dokáže narušit i každodenní běžné činnosti pacientů, jako jsou například práce, oblékaní, spánek nebo chůze. „A vyžaduje podávání analgetik ještě několik týdnů po zhojení oparu“, jak dodává paní primářka Petroušová.
Chronická bolest může přetrvávat dlouho
Nejčastější komplikací, která se může vyskytnout až u 20 % lidí s pásovým oparem, je tzv. postherpetická neuralgie (PHN) dlouhodobá bolest nervů. Tato chronická bolest může v místě výsevu po zhojení vyrážky přetrvávat celé týdny, měsíce nebo dokonce roky. „Jako každá bolest, zvláště chronická, resp. dlouhodobá, pacienta stresuje a mění i jeho chování, pracovní či volnočasové aktivity. Postherpetické neuralgie se sice dají zmírnit léčbou, ale i její užívání je dlouhodobé a ústup bolestí nebývá úplný,“ dodává primářka Roháčová. Mezi další možné komplikace pásového oparu patří mimo jiné zdravotní potíže spojené se zrakem či sluchem. K těmto potížím dochází při lokalizaci výsevu herpetické vyrážky v oblasti oka či ucha – tyto případy pásového oparu jsou označovány jako herpes zoster ophthalmicus a herpes zoster oticus.
Vakcína Shingrix – účinná a dlouhodobá ochrana
Jedinou účinnou formou prevence reaktivace viru varicella zoster a rozvoje pásového oparu je vakcinace. Vakcína Shingrix je neživou vakcínou, neobsahuje žádné živé složky viru, a proto může být podána i imunokompromitovaným pacientům, kteří jsou ve zvýšeném riziku rozvoje pásového oparu. Ve dvou hlavních registračních klinických studiích, které probíhaly i v tuzemsku za účasti českých odborníků, prokázala vyšší než 90% účinnost proti pásovému oparu ve všech věkových skupinách u osob 50 let a starších. Dle dostupných údajů i přes mírný pokles účinnosti v čase pomáhá očkování vakcínou Shingrix chránit proti pásovému oparu až 10 let a toto přetrvání ochrany je nadále sledováno. Vakcína Shingrix je určena pro osoby ve věku 50 let a starší a osoby ve věku 18 let a starší s omezenou funkcí imunitního systému, které jsou z tohoto důvodu ve zvýšeném riziku výskytu pásového oparu. Vakcína je dostupná již v celé ČR. Zájemci se mohou s žádostí o očkování obrátit na svého ošetřujícího lékaře nebo očkovací centrum.
