Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) pokračuje v podpoře výrobního farmaceutického průmyslu u nás. Po aktivní spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR na sektorové analýze farmaceutického průmyslu a dalších projektech se ČAFF stává členem Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a součástí technologické platformy LifeSciences 4.0, jejímž cílem je rozvíjet spolupráci mezi akademickým sektorem a farmaceutickým průmyslem k podpoře vědy, inovací a konkurenceschopnosti.
ČAFF se dlouhodobě věnuje podpoře a rozvoji farmaceutického výzkumu, vývoje a výroby v ČR, aby mohlo dojít k přeměně naší ekonomiky směrem k vyšší přidané hodnotě. K dosažení takto ambiciózního cíle je ale třeba aktivní přístup, bez něj není transformace průmyslu možná. Členská základna ČAFF proto na květnové schůzi rozhodla o vstupu do Svazu průmyslu a dopravy ČR a představenstvo Svazu následně členství ČAFF schválilo. ČAFF se nyní začlení do nové Pracovní skupiny pro farmaceutický průmysl, která v SP ČR vznikla teprve nedávno.
„Stát trošku zaspal v oblasti podpory tohoto sektoru navzdory jím produkované vysoké přidané hodnotě. Budeme pracovat na dalším rozvoji a zvýšení konkurenceschopnosti tohoto strategického sektoru. Těší nás proto, že můžeme přivítat ČAFF do Svazu průmyslu a dopravy ČR a díky tomu český výrobní farmaceutický průmysl reprezentovat,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
Výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel se zároveň stal předsedou Pracovní skupiny pro farmaceutický průmysl SP ČR, a bude tak mít možnost přenést témata generického farmaceutického průmyslu na půdu Svazu a skrze něj je efektivně komunikovat například s vládní reprezentací. Pracovní skupina se bude zaměřovat nejen na možnost spoluvytvářet legislativu díky využití SP ČR jako „povinného připomínkového místa“, ale i na možnost ovlivňovat implementaci evropských legislativních aktů či spoluvytvářet národní politiky a koncepce.
„Vstupem ČAFF a vznikem nové pracovní skupiny jsme vytvořili silný hlas reprezentující celý český farmaceutický průmysl. Zaměříme se na jeho komplexní podporu od kompetentnosti českých studentů přes zvyšování povědomí o přínosech farmaceutického průmyslu pro české zdravotnictví až po zvyšování investiční atraktivity České republiky. Těšíme se rovněž na zapojení do debat na evropské úrovni skrze BusinessEurope, protože zde očekáváme v blízké budoucnosti klíčové legislativní inciativy týkající se farmaceutického průmyslu,“ doplňuje člen představenstva SP ČR pro oblast zdravotnictví a generální ředitel společnosti LINET Tomáš Kolář.
„ČAFF aktuálně zastupuje dvanáct farmaceutických firem s výrobou na území Česka, což představuje většinu výrobní kapacity léčivých přípravků u nás. Další dvě desítky členů, což jsou přední dodavatelé léčiv na český trh, jsou významnými zaměstnavateli a nepostradatelnými spojenci zdravotního systému, kterému pomáhají se zajištěním dostupnosti léčiv a s finanční udržitelností. Tak jako farmaceutické firmy vstupují do naší asociace, abychom hledali řešení systémově a společně, i my se nyní chceme stát součástí dalšího celku, který se průmyslu a výrobě věnuje ze své podstaty. Navíc je tato skupina dalším místem pro setkání a diskuse s veřejnými činiteli,“ říká Filip Vrubel.
Nová platforma pro farmaceutické firmy LifeSciences 4.0
ČAFF se stal také součástí strategického projektu Regionální hospodářské komory Brno – asociace LifeSciences 4.0, která se stává technologickou platformou, a jejímž cílem je společně podporovat farmaceutickou vědu i průmysl. Klíčovým spolupracujícím partnerem asociace je Masarykova univerzita v Brně, VUT v Brně a statutární město Brno.
„Cílem je společně se státem, farmaceutickým průmyslem a vzdělávacími institucemi vybudovat prostředí, které přiláká investice, světový zdravotnický průmysl a pomůže k transformaci české ekonomiky,“ vysvětluje ředitel Vrubel. Důležitým posunem vpřed a naplňováním cílů je navázání spolupráce LifeSciences 4.0 a ČAFF s Farmaceutickou fakultou MU Brno, když univerzita započala se svým projektem BioPharma Hubu, který bude do tří let domovskou základnou Farmaceutické fakulty MU a část prostor poslouží preklinickému výzkumu, molekulární biologii, a dokonce i výrobě malých šarží léčiv, například pro klinické studie. V Česku již funguje zavedené prostředí pro provádění klinických studií, ale i zde je potenciál k rozvoji, například v usnadnění orientace sponzorů studií v regulačních požadavcích, ve snížení byrokratické zátěže, v možnosti daňových a dalších pobídek pro provádění studií v ČR aj. To by mohlo přilákat více firem a výzkumných institucí.
„V Česku ovšem umíme dělat i skvělý základní i aplikovaný výzkum. Vyvíjejí se u nás léky s přidanou hodnotou, tedy inovace třeba v oblasti nových způsobů aplikací léčiv či nových lékových forem. Řada firem se zaměřuje i na technologické inovace spojené s výrobou. Bohužel se o tom zatím moc nemluví, přitom to má přínos jak pro pacienta, tak národní hospodářství,“ uzavírá Filip Vrubel.
