Dlouhodobý tlak na zdravotníky způsobený nedostatkem pracovních sil a rostoucí poptávkou po zdravotnických službách by měla do budoucna pomoct řešit umělá inteligence a investice do moderních technologií, které pomohou s automatizací pracovních postupů. Vyplývá to z průzkumu Philips Future Health Index 2024, největší globální studie svého druhu, které se zúčastnilo téměř tři tisíce vedoucích pracovníků ve zdravotnictví z celého světa.
Výsledky průzkumu na první pohled jasně ukazují znepokojivý trend, který roky trápí i české zdravotnictví. Nedostatek personálu a dlouhé čekací doby, které ztěžují lidem včasný přístup k lékařské péči, jsou podle výsledků průzkumu Future Health Index 2024 rozsáhlým globálním problémem. Rostoucí tlak na dostupnost péče se přitom objevuje nejen v odlehlých a venkovských regionech, ale dokonce i ve velkých městech.
Psychický stav zdravotníků se vlivem přetížení zhoršuje
V rámci průzkumu uvedly téměř dvě třetiny (66 %) nemocničních ředitelů a lékařů zvýšený výskyt syndromu vyhoření, stresu a problémů s duševním zdravím u svých zaměstnanců, zhoršení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem nebo snížení morálky a angažovanosti. Celkem 77 % dotázaných manažerů se pak obává zpoždění v poskytování péče kvůli nedostatku personálu, což způsobuje prodloužení čekacích lhůt na vyšetření (60 %), zákroky (57 %) nebo zpožděný či omezený přístup k vyšetření, diagnostice a prevenci (54 %).
Podle ředitelů nemocnic, primářů a vedoucích lékařů, kteří v průzkumu odpovídali, by mohly zavádění procesů automatizace a nasazení digitálních technologií pomoci zvýšit efektivitu a snížit pracovní zátěž zaměstnanců ve zdravotnictví. Automatizace dnes snižuje především administrativní zátěž lékařů či sester, dva z pěti (41 %) dotázaných ji ale plánují zavést i pro prioritizaci pracovních postupů.
Podle Tomáše Vavrečky, ředitele české divize zdravotnických systémů společnosti Philips, snahu snížit pracovní zátěž zaměstnanců a zvýšit efektivitu lze pozorovat i v českých nemocnicích, a to investicemi do moderního přístrojového vybavení i nemocničních systémů. „Snaha o zavádění umělé inteligence a dalších inovativních technologií do zdravotnických zařízení není otázkou posledních několika měsíců. Dlouhodobě vnímáme tuto snahu nejen v zahraničí, ale také u nás. Je velice pozitivní vidět, že se investice do umělé inteligence i nových technologií vyplácí. I v Česku vidíme, že tato vynaložená snaha dokáže nemocnicím šetřit značné finanční prostředky, ale především čím dál cennější energii a čas lékařů a personálu,“ říká T. Vavrečka.
Využití umělé inteligence při vyšetřeních přitom nemusí být záležitostí jen těch největších zdravotnických zařízení v zemi. Příkladem je nemocnice v Jablonci nad Nisou. Díky kombinaci nejmodernějšího spektrálního CT a softwarových aplikací získávají lékaři přesné snímky z CT v případech, kdy byly dříve rozmazané a špatně čitelné, a to výrazně rychleji. „Denně vyšetříme na novém Spectral CT 7500 se širokým detektorem asi 50 pacientů. Plnohodnotné vyšetření mozku nyní dokážeme provést za patnáct minut, což je o deset minut méně, než tomu bylo dříve. Vyšetření kolena se zkrátilo z průměrných dvaceti na třináct minut a podobně. Stihneme tak za den vyšetřit více pacientů,“ říká primář radiodiagnostického oddělení Nemocnice Jablonec MUDr. Jaromír Frydrych.
Důležitou roli pro větší efektivitu vyšetření hrají právě moderní softwarové aplikace, které se samozřejmě bez umělé inteligence neobejdou. „Umělá inteligence nemusí mít za cíl jen vyšetření urychlit, ale pomáhá nám to vyšetření dělat šetrnější pro pacienty, což je obrovské plus. Například díky nové softwarové aplikaci došlo při vyšetření na CT ke snížení radiační dávky až o 80 procent,” upozorňuje Tomáš Vavrečka. „V tomto případě umělá inteligence pomáhá čistit takzvané zašumění, tedy horší kvalitu vstupního obrazu. Díky tomu je v porovnání s minulostí možné použít významně nižší radiační dávku, a přesto získat kvalitní snímky, což by bez umělé inteligence nebylo možné,” vysvětluje šéf české pobočky Philips.
Problémy s financováním je třeba řešit pomocí udržitelných strategií
V rámci průzkumu také většina vedoucích pracovníků ve zdravotnictví (81 %) uvedla, že problémy s financováním mají přímý dopad na pacienty. Nejde přitom jen o financování běžného chodu nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, ale také o případné investice do modernizací či nového vybavení. Téměř tři z pěti dotazovaných (59 %) nejsou schopni investovat do nového nebo pokročilejšího zdravotnického vybavení či technologií. Zároveň 89 % z nich plánuje růstové strategie s cílem obsloužit více pacientů nebo rozšířit služby.
Zdravotnická zařízení proto hledají cesty, jak řešit financování. Pozitivní je, že často pomáhají nová řešení nejen s šetřením finančních prostředků, ale také se snižováním dopadu na životní prostředí. „V západní Evropě je například velkým trendem využití repasovaných přístrojů s nejnovějším softwarem namísto pořízení zcela nových. Díky tomu může být využita značná část komponentů z původního přístroje, což snižuje náklady a zároveň šetří spoustu materiálu. V Česku nákup repasovaných zdravotnických systémů zatím natolik rozšířený není. Philips nicméně takto v regionu střední a východní Evropy vykoupí, renovuje a opětovně využije přibližně každý čtvrtý přístroj, přičemž toto číslo nadále stoupá,” říká Vavrečka. Repasované přístroje pak podle něj často končí právě v západoevropských soukromých nemocnicích nebo v Asii.
V karlovarské nemocnici například našli možnost, jak snížit dopad na životní prostředí i pořizovací náklady prostřednictvím upgradu magnetické rezonance. V praxi došlo k softwarovému vylepšení přístroje, zatímco jádro se supravodivou cívkou zůstalo původní. „Stávající magnetická rezonance získala díky upgradu prodlouženou životnost a technologicky je nyní na stejné úrovni jako nejmodernější stroje instalované v současnosti,“ uvedl tehdy po uvedení do provozu Martin Čvančara provozní ředitel nemocnice v Karlových Varech. Tamní lékaři tak využívají přístroj s vysoce kvalitními snímky, což vede k rychlejšímu a přesnějšímu stanovení diagnózy.
