Klimatické změny prodlužují pylovou sezonu a posouvají její nástup čím dál víc do zimních měsíců. Zatímco dříve začínala až koncem února, dnes mohou první alergeny trápit citlivé jedince už na sklonku ledna. Podobný scénář platil loni, kdy lednové teploty překročily 10 °C. Právě to je zlomový okamžik pro zahájení rozpuku prvních stromů. Jak se v zimě s alergiemi vypořádat a jaké nové alergeny mohou alergiky v sezoně potrápit?

Pylová sezona začíná obvykle v únoru květem lísky obecné. Vlivem klimatických změn však dochází k jejímu prodlužování a první pyly se vzduchem mohou vířit již v lednu. „V nížinách se vloni první pylová zrna lísky objevila již v polovině ledna, začátkem února už se přidal i pyl olše. Kdy k nástupu sezony dojde, záleží primárně na počasí, které musí být teplejší než 10 °C, a regionu,“ říká MUDr. Radka Šedivá z alergologické ambulance Synlab.

První alergeny
První alergeny, které mohou potrápit pylové alergiky již v zimě, jsou tedy pyly lísky a olše. Citlivým jedincům mohou v tomto období komplikovat situaci také vzdušné plísně, jejichž spory se víří například v místech pokrytých nevyschlými listy. Plísně se navíc běžně vyskytují v nevětraných prostorách s vyšší vlhkostí, jako jsou sklepy, koupelny nebo špatně izolované místnosti. Zimní období, kdy se méně větrá a topení vysušuje vzduch, může jejich výskyt ještě zhoršit.

Léky vždy po ruce
Alergické potíže bývají vzhledem k menšímu množství kvetoucích rostlin v období zimy mírnější. První zimní alergeny však mohou alergiky zaskočit, a proto je dobré mít u sebe připravené léky (antihistaminika) raději celoročně. Pro zvládání alergií jsou zásadní také režimová opatření. „V zimních měsících je třeba dbát zejména na čistotu vzduchu v domácnosti, správné větrání a udržování optimální vlhkosti,“ popisuje doktorka Šedivá.

Nové alergeny přicházejí
Kromě prodlužování pylové sezony vedou klimatické změny také ke změně vegetace, a tedy i příchodu nových alergenů. Stále častěji se ve střední Evropě, a tedy i u nás, objevuje například bylina ambrozie – rostlina původem z jižní Evropy. Její sezona probíhá na přelomu léta a podzimu (srpen–říjen) a představuje pro alergiky stále větší problém. „Jedná se o bylinu z čeledi hvězdnicovitých, která je takzvaně větrosnubná, to znamená opylovaná větrem. Tyto rostliny mají velké množství pylu, aby zvýšily šanci na úspěch opylení, zároveň je pyl lehký a snadno větrem přenosný. Potíže tak může způsobovat většímu množství alergiků,“ popisuje alergoložka. S postupným přibýváním rostlin nedomácího původu se dá předpokládat také rozvoj dalších alergií.

Počet alergiků roste
Podle Radky Šedivé se počet alergiků za posledních deset let výrazně zvýšil. Nějakou formou alergie dnes trpí až třetina české populace. „Nárůst pacientů zaznamenáváme ve všech věkových kategoriích. Alergie se může objevit v každém věku, například i u seniorů, kteří s nimi nikdy dříve problémy neměli,“ říká lékařka.
Alergie jsou civilizační onemocnění způsobené nadměrným kontaktem s různými látkami a mohou se objevit kdykoli během života. Jejich vznik podporuje například vnější znečištění smogem a výfukovými plyny, používání aerosolů a nátěrů, aktivní a pasivní kouření nebo nedostatečné větrání. Ruku v ruce s alergiemi jdou i atopické ekzémy a vyrážky.