Nedostatek pohybu a přejídání má za následek kumulaci přebytečné energie v podobě tukové tkáně. To vede nejen k obezitě, ale tuk postihuje životně důležité orgány jako srdce, cévy nebo játra, a může být příčinou vzniku takzvaného metabolického syndromu. Pokud jde o výskyt obezity, řadí se Česká republika na první místa v rámci EU.

Alarmující je v tuzemsku i stále rostoucí počet obézních dětí. Jen u těch ve věku 13-17 let stoupl od roku 1996 do současnosti podíl jedinců s nadváhou z 10 na 25 %. Náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou v ČR představují zhruba 30 miliard korun ročně. Už od dětství se tedy děti s nadváhou dostávají do skupiny lidí, kteří velmi pravděpodobně budou v dospělosti zápasit s některou ze závažných zdravotních komplikací právě kvůli nadváze, uvádí data Státního zdravotního ústavu.
Obezita (BMI ≥ 30) je v současnosti považována za onemocnění, které je zároveň rizikovým faktorem mnoha chorob, mimo jiné cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění, metabolického syndromu a ztukovatění jater. Obezita je i podle dat WHO vážným problémem veřejného zdraví a jedním z hlavních faktorů invalidity a úmrtí v celém evropském regionu.

Zrádný alkohol i sladké nápoje
Obezita je v ekonomicky vyspělých zemích považována za pandemii 21. století. To souvisí nejen s výživovými zvyklostmi, ale i s konzumací alkoholu. Není tajemstvím, že v konzumaci, zejména piva, patříme mezi „premianty“.
„Toto se bohužel týká také pití slazených nápojů. Ty totiž obsahují nadbytečné množství energie, zejména umělou fruktózu, umělý cukr, který naše tělo v játrech umí přeměnit jen na tuk. Fakta o nezbytnosti vlákniny a prospěšnosti rostlinných tuků namísto těch živočišných není třeba připomínat. Mnohem lepší je pít obyčejnou vodu, na trhu jsou navíc k dispozici různé pokročilé filtry, které dokážou z kohoutkové vody eliminovat nežádoucí látky, a navíc přidají hořčík a další tělu prospěšné minerály,“ říká Jaroslav Žák z BWT.
„Obezita je obecně rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění, neboť je zpravidla spojena s hypertenzí, vysokou hladinou cholesterolu a krevního cukru. Základem léčby pacienta s metabolickým syndromem je jeho spolupráce ve smyslu úpravy tělesné hmotnosti, zásadní změny stravovacích návyků, omezení sladkostí, alkoholu a kouření a zejména zvýšení fyzické aktivity. Snížení tělesné hmotnosti o sedm až deset procent je proto u rizikových pacientů nezbytné,“ uvádí prof. MUDr. Miroslav Souček.

Dostatek pohybu má málokdo
Vedle úpravy stravovacích návyků a omezení konzumace škodlivých a vysoce energetických potravin je třeba zajistit dostatečný výdej energie, aby se v těle nekumulovala v podobě nežádoucích tukových zásob. České populaci chybí fyzická aktivita, udává se, že 60 až 70 % dospělých obyvatel nemá dostatek pohybu.
„Vyrovnaný energetický příjem a výdej, tedy i dostatečná fyzická aktivita, je pro prevenci a léčbu kardiovaskulárních komplikací na základě metabolického syndromu naprosto zásadní. Ideální je dlouhodobé, pravidelné cvičení, nejlépe intenzivní po dobu nejméně 30 minut,“ doporučuje profesor Souček.