I letos se ke Světovému dni lékárníků, který vyhlašuje Mezinárodní farmaceutická federace (FIP), připojuje Česká lékárnická komora (ČLnK). Při této příležitosti ČLnK připomíná nezastupitelnou roli lékárníků ve farmakoterapii pacienta. Zvolila k tomu slogan – Z rukou lékárníka, s radou odborníka.
O nezastupitelné roli lékárníků v rámci farmakoterapie, ale také o tom, že ČLnK připravila přehled vhodných preventivních opatření a možností podpůrné terapie vedoucí ke zvýšení nespecifické imunity, mluvili čelní představitelé lékárnické komory na tiskové konferenci, která se konala 17. září v Praze. Mimo jiné uvedli, že se zvyšujícím se počtem léků, které jsou dnes k dispozici a které pacienti užívají, narůstá i množství lékových chyb. V tuzemsku je aktuálně registrováno více než 8000 léčivých přípravků a lékárník je posledním bodem kontroly před výdejem léčiva pacientům.
Lékový záznam pacienta
Více než tři měsíce je lékárníkům dostupný lékový záznam pacienta, díky kterému mohou pacientům v rámci konzultace ještě lépe poradit při léčbě a jednodušeji odhalit možné lékové chyby při výdeji léku na recept. „Mnoho lékových chyb odhalí lékárník i samotným pohovorem s pacientem, přičemž tuto odbornou činnost prováděli lékárníci i před zprovozněním lékového záznamu pacienta, a dělají to i současně s ním. Česká lékárnická komora dlouhodobě usiluje o zavedení nového výkonu ve formě individuální konzultace s pacientem zaměřené na zhodnocení lékového záznamu. Aktuálně její návrh výkonu čeká na schválení v rámci pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů ministerstva zdravotnictví,“ řekl Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory.
„Do lékového záznamu pacienta nahlížejí lékárníci například při výdeji léků na bolest, a to s ohledem na užívání warfarinu, nebo dalších léků užívaných na ředění krve, na léčbu onemocnění srdce, či vysoký krevní tlak, a to i tehdy, když si je pacient chce pořídit k samoléčbě. Pokud by lékárník při takové medikaci lék pacientovi vydal, hrozilo by mu zdravotní riziko,“ upozornil viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Již při současném podávání dvou nebo více léků, dochází k tzv. lékové interakci, při které může dojít ke změně účinku některého z nich. „Se zvyšujícím se počtem současně podávaných léků na předpis nebo v samoléčbě roste i procento výskytu nežádoucích farmakoterapeutických následků. V případě šesti užívaných léčiv je to 10 procent, ale pokud pacient užívá více než 11 léčivých přípravků, vzrůstá výskyt nežádoucích účinků na 28 procent, a v případě 16 léků je to dokonce 54 procent. Individuální konzultace lékárníka při každém výdeji léčiva pacientovi je výrazným momentem, který ovlivňuje jeho zdravotní stav. Lékové chyby jsou totiž závažnou příčinou toxicity a nežádoucích účinků léků, kterým může lékárník svými odbornými znalostmi zabránit,“ vysvětlil Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Řada pacientů navíc kvůli nežádoucím účinkům nevhodně kombinovaných léčivých přípravků svou medikaci samovolně vysazuje. Léčba pak není dostatečná a při vyšším počtu předepsaných léčivých přípravků paradoxně nevede ke zlepšení zdravotního stavu pacienta.
Bude dosaženo zamýšleného zdravotního výsledku? I to může ovlivnit lékárník „Ze své praxe mohu potvrdit, že při výdeji léků je rolí lékárníka i utvrzení a motivace pacienta k užívání předepsané léčby, tzv. adherenci. Někteří pacienti totiž mají tendence si sice léky na předpis vyzvednout, ale následně je z různých důvodů neužívat. Jedním z takových příkladů mohou být léky na snížení hladiny cholesterolu – statiny. Pacienti je občas sami od sebe přestanou užívat. To je samozřejmě velkou chybou, pacient by takové léky měl užívat, protože mu významně snižují riziko kardiovaskulárních příhod, ačkoli jejich účinek na sobě pacient nijak přímo nepociťuje. Lékárník umí pacienta prostřednictvím osobního pohovoru o tomto poučit,“ uvádí PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
S očekávaným zvýšením počtu případů koronavirové nákazy i nadcházející sezonou akutních respiračních onemocnění připravila ČLnK přehled vhodných preventivních opatření a možností podpůrné terapie vedoucí ke zvýšení nespecifické imunity. Vzhledem k tomu, že nespecifická imunita roste 3 až 5 týdnů, na její postupné posílení je nyní nejvhodnější čas. Před užíváním podpůrné terapie by se měl pacient poradit se svým lékárníkem, který individuálně zohlední vhodnost vybraných léčivých přípravků a může zabránit případným lékovým chybám. Vhodná jsou i další opatření, která pomohou organismu v lepším boji s případnou infekcí. Doporučuje se doléčit všechny chronické záněty a u obézních osob nastartovat proces hubnutí.
Prevence přenosu – dezinfekce rukou a dodržení hygienických pravidel
I nadále je základem prevence jakéhokoliv akutního respiračního onemocnění dodržování hygienických pravidel. Samozřejmostí by mělo být časté a důkladné mytí rukou mýdlem a tekoucí teplou vodou. Za současné epidemiologické situace je žádoucí použít také vhodný dezinfekční přípravek na ruce (tekutý či gelový), který zneškodní cizorodé mikroorganismy. Při jeho výběru je vhodné poradit se s lékárníkem, neboť ne všechny přípravky jsou virucidní, některé dezinfekce jsou jen baktericidní (antibakteriální) a na viry nepůsobí vůbec. Při odkašlávání či kýchání není vhodné dávat si ruku před ústa, lepší je kašel tlumit kapesníkem, rukávem, šálou nebo předloktím. Součástí prevence přenosu respiračních onemocnění je i nošení vhodných ochranných pomůcek (roušek a respirátorů) zakrývající nejen ústa, ale také nos. O ochranné pomůcky je potřeba se řádně starat, návodem může být praktický manuál vytvořený ČLnK.
